Nedávno jedna kočena Olivie Žižková vyšla s písničkou “Evropo dýchej”, kterážto je nechutně xenofobní a islamofobní, tudíž je potřeba za to Olinku zbičovat aspoň tisícem ran a poté jí provést rituální obřízku. Možná taky patříte k těm absolutně neznalým primitivům, kterým se tahle píseň líbí, stejně jako já. Nebo naopak k těm superintelektuálním ultrainteligentům, kteří […]
I toto je jeden z projektů, na který můžete přispět od 8. do 17. září 2016. V Praze bude totiž probíhat akce Teribear hýbe Prahou. Po zakoupení čipu za 100Kč a uběhnutí určitých kilometrů na vyznačené trace budete moci přispět na jeden z deseti projektů. Ano, hezká a užitečná akce, řeknete si. Ale co my
Pláštěnka, pláštěnka, pláštěnka, zmoklá bunda, pláštěnka, pláštěnka… Asi tak by vypadal výstižný obraz z letošních Colours of Ostrava probíhajících ve dnech 14.-17. 7. 2016. Deštivé počasí však návštěvníky tohoto festivalu nemohlo odradit od koncertů, přednášek a workshopů, které si i přes nepřízeň počasí užili. Colours of Ostrava je hudební festival konající se v Ostravských Dolních
I když to tak možná nevypadá, Češi mají stále zájem o divadelní představení, a to ne malý! Nedávno provedený sociologický průzkum tvrdí, že minimálně Brňané divadlem žijí. Není divu. V našem druhém největším městě působí řada divadel s velkým jménem jako Městské divadlo Brno, Mahenova činohra či Janáčkova opera a balet, nebo divadlo Husa na
Jedna. Toto číslo označovalo počet světových premiér původního německy psaného muzikálu Tim Thaler. Tato skutečnost už ovšem po sobotě 7.5.2016 neplatí. Městskému divadlu Brno se jako prvnímu divadlu na celém světě povedlo získat práva, a tak mohl režisér Petr Gazdík začít chystat druhou světovou premiéru zmíněného muzikálu pod, dle mého názoru, poutavějším názvem Prodaný smích.
Když jsem si sedla do sálu a na oponu zářil z dataprojektoru nápis Ostrov pokladů, v podstatě jsem nevěděla, do čeho jdu. Koukala jsem do programu na obsazení, ze kterého jsem nebyla ani trochu moudrá a o to napjatěji čekala, co vlastně v příštích dvou a půl hodinách uvidím. V Městském divadle Brno jsem zvyklá
Když jsem poprvé viděla logo této televizní soutěže, hrůzou mi vstaly vlasy na hlavě se slovy: Ježíš, to bude zas kravina… Nicméně moje zvědavost mi nedala spát, a tak jsem nakoukla nejdříve koutkem očka, potom celým a nakonec jsem zůstala vyjeveně zírat s obdivem a pokorou. Tato televizní show vznikla na motivy španělského originálu Your
Titanik vyplouvá i troskotá v Brně! Městské divadlo Brno vytáhlo trumf z rukávu a nasadilo do reprtoáru hru, která ho měla vynést ještě výš než do nebes, ve kterých se (alespoň co se muzikálu týče) nachází už léta. Na prkna, která znamenají svět, muzikálového království vyplul gigant Titanik v režii ředitele a čerstvého šedesátníka Stanislava
Podivuhodný příběh se psem – Pocta městskému divadlu Brno – aneb, když se tleská ve stoje V posledních letech jsem na divadlo doslova zanevřela. Viděla jsem pár her, které za moc nestály a z té poslední jsem odešla naprosto znechucená. Nemám ráda zbytečnou nahotu na jevišti, vyhrocenou vulgaritu a agresi. Domnívám se, že to není nutné. Přestávala
Lidé k sobě mají blíže, když se společně baví. Maškarní bály, karnevaly, masopusty, plesohrátky… jako by říkaly: Člověče, neber se tak vážně! A už vůbec ne v době postní. Udělej ze sebe maškaru, ať se zbavíš masky důležitosti!Další výborný počin naší žďárské ZUŠ. Tentokrát téměř celé ZUŠ. Soubory hudebního oboru hrály, dívky z tanečního oboru tančily, výtvarný
Jeskyně Blanických rytířů je nedaleko naší chalupy u města Kunštátu, na kraji obce Rudka, v nitru kopce nazvaného Milenka.
Je tak sladká jak je dravá – její průřez čokoláda myslím na ni chci ji více – jako dítě milujíce.