Kyselé okurky – jak dopadl test?
Okurky jsme pěstovali a zavařovali už mého dětství. Začínám přicházet na to. Jak velký dar je zahrada. Jak s postupem času začnete zjišťovat, že věci, které jako dítě berete jako samozřejmé, vůbec samozřejmostí nejsou.
Okurky mají být dobré, tak akorát kyselé a hezky křupat. Měly by být hezké a zelené, nikoliv popelavě šedé. Srovnání 12 testovacích sklenic s okurkami, zakoupených v supermarketech, ale i ve farmářské prodejně dopadlo zajímavě. Chuťově docela nevykazovaly velké rozdíly.
Velkým problémem byl vzhled a zejména nevyrovnaná kvalita zavařených okurek v lahvích. Skutečnost, že bez závad, které se týkaly vzhledu, prošly testem jen 2 vzorky ze 12, je zarážející. Konkrétně se jednalo o okurky Korrekt a Giana. Ta vzhledově prošly. Dále bez vad byly dětské okurky Efko. Dětské okurky jsou ale marketingovým trikem. Jsou úplně stejné jako každé jiné. Nejdražší kyselé okurky byly zároveň i ty nejhorší.
Pokud jde o křupavost okurčiček, prošly je 3 produkty, ostatní byly tužší a jiné zase nepříjemně měkké. Bohdalínské okurky v rámci jedné sklenice, měli kolísavou pevnost mezi nejtužšími a nejměkčími kusy o 44 %.
Zkoumala se i ošklivost. Poškozené a se stopkou, nepravidelný tvar, nevhodná konzistence, nepřiměřený vzhled či nadměrné zahnutí. Tady bych z dovolením ale chtěla připomenout, že příroda je mocná čarodějka. A jak je okurek zahnutý, bych nechala opravdu na ní. Neslavným rekordmanem testu se v tomto ohledu výše uvedené ošklivosti se staly okurky Tesco Value Gherkins in brine. Mezi dvaceti kusy jich bylo 14 s vadou.
Překvapivě je i rozdílná tuhost a křupavost okurek v jedné lahvi, což je velmi zarážející, a to mezi různými vzorky. Menší okurky jsou pevnější a lépe křupají. Proto test se tedy porovnávaly okurky se stejnou velikostí. Laboratorní měření pomocí texturometru odhalilo, že rozdíly v tzv. křupavosti u stejně velkých okurek u různých značek mohou být až dvojnásobné. Pak také, že v rámci téže značky se mohou lišit až o desítky %.
Dětské okurky
Senzorika: V průměru chutnaly hůř než klasické okurky.
Jakost: Znojmia byla bez vad, efko mělo dvě poškozené okurky, což byl lepší výsledek než u klasických okurek.
Křupavost: Byla horší, ačkoliv okurky byly menší a měly být pevnější.
Hmotnost: V obou případech byla vyšší, než deklaruje etiketa, což je stejné jako u klasických okurek.
Složení: Dětské okurky neobsahovaly umělé sladidlo. To však neobsahovala ani třetina klasických okurek.
Informace na obale: V průměru byly stejně kvalitní jako klasické, ale jasný původ okurek neuváděl ani jeden výrobek.
Nejkřupavější byly okurky Hamé, které se i díky dobré chuti a menšímu počtu vad staly vítězem celého testu. Naopak „nejblátivější“ byly okurky Tesco Value.
Nejchutnější z testu jsou okurky Efko delikates, nadprůměrně křupavé a zároveň pevné.
Naopak Bohdalínské okurky, podprůměrně křupavé a pevnost okurek se lišila nejvíc a dostaly nejhorší známku.
Znojmia, v testu nedopadly nejlépe. Na obalu chybí, odkud okurky pocházejí. Výrobce ale potvrdil, že se okurky na Moravě skutečně pěstují.
Čtyřnásobné rozdíly v ceně jsou zarážející a cena podle testu o kvalitě okurek vůbec nevypovídá.
Nejlevnější okurky – při přepočtu na 100 g pevného podílu- stály 5 Kč a skončily na druhém místě – Korrekt. Pak také na sedmém – ah basic. A na jedenáctém Tesco Value.
Naopak nejdražší okurky – Bohdalínské, 22,30 Kč/100 g skončily v žebříčku navzdory více než čtyřikrát vyšší ceně jako poslední.
Zajímavý bonus nakonec. U všech okurek balení nabízí větší gramáž pevného podílu, než mají uvedeno na obale, v průměru o desetinu více okurek, než slibovala etiketa, v případě značky Viva Gourment to dokonce byla pětina. 
Chtěla jsem se radovat, že třeba Hamé, jako česká společnost, je mezi nejlepšími. Při nahlédnutí do rejstříku jsem ale zapochybovala. Objevilo se mi jméno Johan Claes Wilhelmsson. Dál už jsem raději nepátrala. Nevím, zda je to i tento případ.
Ale zaráží mě, jaké obrovské procento podniků, které se na oko tváří jako české už dávno českými nejsou.
Diktuje nám podmínky někdo jiný. Vůbec se nejedná o to, že by se měli podporovat české suroviny, český trh a česká kvalita. Mnoho podniků nám již vůbec nepatří. Prodáme si i zadek, na kterém sedíme.
Škoda, že třeba právě společnost Hamé většinu okurek přiveze z Maďarska. Proč nedáváme vydělat českým lidem. Českým zemědělcům? Proč nepodporujeme český trh?
Kupujme české výrobky. A taky si je už české vyrábějme.
Odkaz: Tradiční výroba okurek opouští Znojemsko
Ať je to jak chce, Hamé se objevilo i mezi zaměstnavateli roku. Dává obživu velkému množství lidí. To je velmi ocenitelné. Jen doufejme, že zmínění zaměstnavatelé dávají k práci i lidské podmínky, korektní a šetrné zacházení. Není to vždy zvykem.
Odkaz: Zaměstnavatel regionu zná moravské vítěze
Hamé mám spojené s dětstvím. S výlety do přírody, většinou na jarní přechod Pálavy. Ale ji s Jeseníky a Krkonošemi a mnohými dalšími nádhernými místy u nás. S chlebníkem a Májkou. S Českou republikou. S naší krásnou vlastí, kterou je třeba ctít, starat se o ni a náležitě ji podporovat. Pokud by Májka už nebyla česká, svět už mi nějak ztrácí smysl.
Odkaz: Test nakládaných okurek