„Tak nám zastřelili Ferdinanda, paní Millerová“, řekl Švejk a v duchu toho napsal Petráček z LN o vraždě Jana Masaryka, tentokrát ne StB, ale britskou SIS a dodal, že Masaryk stejně legalizoval 25. února 1948 Gottwaldovu vládu…
Takže si to vlastně zasloužil; kdyby to však bylo před časem, Petráček by zle vyplísnil vražedné manýry československé Státní bezpečnosti, co prý vyhodila tehdejšího ministra zahraničí z okna, čímž za to byli, jsou a budou komunisté jen bestiální zločinci. Dnes psavec lapá se svým recyklovaným názorem po dechu, když za smrtí byla britská tajná služba SIS, a nešlo o Schengenský informační systém, nýbrž o Secret Intelligence Service. Ví však, co s tím; Jan Masaryk přece zradil ideály Západu a dostal zaslouženě, co proto. Jana Masaryka totiž z okna Černínského paláce prý shodil úředník ministerstva zahraničních věcí Jan Bydžovský na příkaz britské tajné služby SIS.
Bydžovský se k podílu na vraždě Jana Masaryka doznal v lednu 1950 poté, co byl pět měsíců vězněn. Doposud se předpokládalo, že toto „doznání“ má stejně malou hodnotu jako „doznání“ dalších obětí politických procesů 50. let. Napsala o tom Václava Jandečková ve své nové knize “Kauza Jan Masaryk – nový pohled”. Spisovatelka a badatelka ze Kdyně na Domažlicku, jež ve svém popisu vzdělání uvádí absolvování i fakulty mezinárodních vztahů UK, právě dokončila knihu, v níž přináší nové informace o možném pozadí smrti politika Jana Masaryka. Jeho bezvládné tělo našli 10. března 1948 na nádvoří Černínského paláce v Praze. Mělo to vypadat jako sebevražda, ale podle archivů to byla vražda.
Jandečková zcela věrohodně dokládá, že přestože byl na Bydžovského vykonáván psychický a fyzický nátlak, k vraždě Jana Masaryka se doznal spontánně; uvedl rovněž některé detaily týkající se Masarykova služebního bytu v době jeho smrti, které by nemohl znát, pokud by na místě skutečně nebyl. Doznání navíc podle dochovaných dokumentů vyšetřovatele překvapilo a stalo se předmětem rok a půl trvajícího státní bezpečnostního prošetřování, v jehož rámci bylo navrženo vyšetřování smrti Jana Masaryka znovu otevřít. K tomu však nakonec nedošlo a režim setrval na tvrzení, že šlo o sebevraždu. Vyšetřování Jana Bydžovského i následné prošetřování jeho výpovědí provázela podle Jandečkové řada podivných okolností, přesto však ale dokládá, že byť byl na Bydžovského vykonáván psychický a fyzický nátlak, k vraždě Jana Masaryka se doznal spontánně… Stb a CIA
Ani po téměř sedmdesáti letech však nedává smrt Jana Masaryka badatelům spát. Václava Jandečková proto přichází po prostudování dokumentů v řadě archivů s tvrzením, že zpravodajské kanály britské tajné služby SIS směřující do Černínského paláce mohly být už na začátku roku 1948 infiltrované komunistickými agenty KGB, kteří vydali příkaz k odstranění populárního československého politika. Jak rafinované; sice britští agenti, co ve skutečnosti byli zhůvěřilými komunisty… Koza se nažrala, Petráček o Janu Masarykovi mele dál svou zrádcovskou…
Knihu věnovala spisovatelka své tetě Anně Váchalové z Prapořišť jíž ji při křtu osobně předala… Foto: Domažlický deník
Bydžovský se podle vlastních slov upsal v roce 1942 ke spolupráci s britskou tajnou službou. Po komunistickém převratu si jej měl zavolat generální sekretář ministerstva Arnošt Heidrich, také agent britské tajné služby, a oznámil mu, že Masaryk má být na její přání odstraněn, protože odmítá odjet do Londýna. Samu vraždu prý Bydžovský spáchal s plukovníkem Františkem Fryčem. Tento bývalý zpravodajec, člen legendárního týmu Františka Moravce, jenž odletěl těsně před německou okupací do Londýna, byl v té době také ve vazbě StB, s výpovědí Jana Bydžovského však nebyl kupodivu nikdy konfrontován.
Trošku si před několika roky “zapetráčkoval” i autor Respektu Antonín Kostán, když mj. tragikomicky napsal:…”Jan Masaryk se opravdu chystal spáchat sebevraždu a byl by tak v průběhu několika dnů zřejmě i učinil, ale zčista jasna se zjevivší vražedné komando prý bylo rychlejší… Veškeré kovbojky o bandě agentů či partyzánů prohánějících se nepozorovaně jedné březnové noci po Černínském paláci a později se v exilu vyhazujících do povětří, ale ve světle svědectví osob Masarykovi nejbližších nutně blednou.
Pokud se neobjeví jednoznačný a přesvědčivý důkaz, že tomu tak nebylo, je prostě nutno na jeho smrt nahlížet jako na sebevraždu. Je třeba se přidržet postoje Alice Masarykové, která dle svědectví Amelie Posse-Brázdové na adresu lidí šířících v exilu zvěsti o Masarykově chystaném útěku a o jeho zavraždění prohlásila, že se nelze propůjčovat „propagandistickým lžím“, byť jsou šířeny v dobrém úmyslu: „Naším heslem musí zůstat Pravda vítězí! Musíme se držet pravdy, ať už to stojí cokoliv.“ Konec konců i sebevražda může mít majestátní rozměr etického gesta – tohle snad není nutné v Palachově národě připomínat…” http://kostlan.blog.respekt.cz/k-sebevrazde-jana-masaryka/
Pan Petráček se prostě umí stejně ze všeho vylhat, asi zapomněl, jak ještě nedávno plival na československou Státní bezpečnost StB pro její úkladnou vraždu Jana Masaryka, kterou ta zrůdná mašinérie totality chtěla nazvat sebevraždou, což by však křesťan Jan nikdy neučinil. Každopádně, historická studie má až příliš mnoho svých :¨”prý” a “údajně”, než aby mohla být považována uvedenými fakty za relevantní; asi proto se pro jistotu zaštiťuje termínem “hypotetická”…
Inu, každopádně Petráček něco napsat musel, od toho má své sloupky v LN, proto doslova píše: “Největším problémem okolo Jana Masaryka není jeho smrt, ale fakt, že zůstal ministrem zahraničí i po 25. únoru 1948. Ze patřil k těm, kteří hladké převzetí moci komunisty nejenže umožnili, ale svou osobou zaštítili a legitimizovali…” Tato česká kauza prý však nepřinesla katarzi, jen sousto pro záhadology a konspirátory…http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Miroslav-Vejlupek-Smrt-Jana-Masaryka-v-zornem-uhlu-Vaclavy-Jandeckove-412651
Byl Köcher špionem kvůli sexu, nebo že jen chtěl jako komunista pomoci StB proti USA…?
Další komentáře, glosy a ukázky z mých knih na webech olser.cz,http://www.rukojmi.cz/,bretislav-olser.enface.cz a na mém facebooku