Jak přijít o rozum
Při celkovém pohledu na světové dění si kladu otázku, zda ,,člověk rozumný“ na konci 21 století naprosto nepřišel o rozum. Množství zrůdných činů, které jsme schopni konat pod různými záminkami, mi vhání slzy do očí. Pod rouškou takzvaných náboženství dokážeme připravovat jiné tvory o životy.
Samozvaně si sami dáváme právo v jakémsi podivném pomýlení vnikat na jiná území a vměšovat se do života jiných. Ve vlastní prospěch umíme vykořisťovat jiné a říkáme tomu pomoc zemím třetího světa. Krademe, aniž bychom měli nouzi a zabíjíme, aniž bychom měli hlad, nebo nám šlo o život. V jakémsi vyšším zájmu si pokrytecky omlouváme vlastní podlosti a hrajeme si na pány tvorstva.
Na světě by bylo krásně, kdyby to lidé nekazili. Umíme plundrovat a bídačit naši krásnou zem a trávit sami sebe množstvím odpadků a chemických hnusů. Člověk rozumný umí být pěkně zákeřný tvor. Umí být tvrdohlavý i sobecký a bezhlavě slepě trvat na své vlastní lži a nakonec to neunést a zbaběle vzdát. Existuje-li peklo, je zde na zemi a lidé si jej vzájemně způsobují sami.
Přitom není nad lidské objetí a vlídné slovo. Nad sounáležitost a vzájemné porozumění. Nad lásku mnoha podob dávanou a přijímanou. Partnerskou, mateřskou, rodičovskou i přátelskou. Rozbíjíme dlouhodobě budované komunity a národnostní soudržnost. Sami šlapeme na letité odkazy předků a nevážíme si darů, které nám život sám o sobě nabízí.
Podíváme-li se do historie a množství nevysvětlitelných archeologických nálezů, které nám 
přináší mnohá svědectví o zániku velmi vyspělých civilizací, jejichž výtvory dodnes neumíme pochopit, máme odpověď přímo před sebou. Lidská chamtivost a nevraživost nezná mezí. Člověk je nepoučitelný tvor a zkušenost je naprosto nepředatelná.
Jak přijít o rozum? Stačí stát se člověkem.
Opět jsme na cestě k té zkušenosti poslední. Jak sami sebe zničit. Zřejmě už to nejde výš ani dál a po vzestupu přichází opakovaný pád. Nezbývá než věřit, že život si vždycky najde cestu. Jakmile tedy svou civilizaci zničíme, musíme věřit, že se znovu dar života prodere do popření. A kdo ví, třeba se za pár milionů let opravdu vyvine člověk rozumný, jehož chování a jednání bude jeho pojmenování i ve skutečnosti odpovídat.