Městské divadlo Brno je pověstné svými světovými muzikály, které dělá skutečně výborně. Ovšem ani činoherní scéna nezůstává v MdB prázdná a neuvádí hry pouze do počtu. Žítkovské bohyně již jednou uvedeny byly, teď dostaly nový kabát a prohánějí se po prknech bývalého divadla Bratří Mrštíků.

Hra se silným příběhem

Po vydání románu Vyhnání Gerty Snirch vyšel mladé nadějné spisovatelce Kateřině Tučkové další veleúspěšný kus v roce 2012 – Žítkovské bohyně. Tato kniha rozhodně stojí za přečtení i po shlédnutí stejnojmenného představení.

Děj se odehrává na Valašsku, kde desítky let existovaly ženy se zvláštními až nadpřirozenými schopnostmi, takzvané bohyně. Ty uměly léčit a pomáhat, ale i uštknout a ničit. Hlavní hrdinka je sama dcerou jedné z posledních bohyní a jako takovou ji pronásleduje rodinné prokletí. Její život je místy doslova peklo na zemi a její sexuální orientace jí příliš nepřidává. Pátrání po vlastních kořenech ji přivádí na cestu, ze které se nakonec pokouší prchnout, ale ví již příliš mnoho. Jak je  to s ní dopadne…

Strohé dekorace a výtečné herecké výkony

S bohatou výpravou se rozlučte. Celá scéna je obložena dřevem, uprostřed stojí velká, hrůzu nahánějící klec a kolem je rozházeno několik lavic. Toto všechno během představení mění svou funkci dle potřeby. Děj tak není narušován složitými přestavbami a všechno plynule přechází, jako myšlenky, jež herci na publikum přenášejí.

Hra je to skutečně velmi náročná, a to po všech směrech. Textově, psychicky a vlastně i fyzicky. Přesto se s ní především herečky, jelikož v inscenaci vystupuje jediný muž, popraly s noblesou. I menší role byly propracovány do detailů a v těch větších excelovaly hlavně Svetlana Janotová a Radka Coufalová.

Ačkoli děj uměl být nemilosrdný i k divákovi, zpracování bylo tak mistrné, že i slabší povahy, jako jsem třeba já, to zvládly ustát a odnesly si velmi silný zážitek, nikoli však trauma. Jsem velmi ráda, že jsem tento kus shlédla a rozhodně to doporučuji všem, především těm, kteří se chybně domnívají, že se mají špatně. Tato inscenace umí člověku otevřít oči a rozšíří si obzory o vlastní zemi. Kdo z nás to tušil, že se v našem kraji dělo něco takového…

Vložit komentář

Komentáře