Většinou si to uvědomujeme, když se nám podaří vypnout. Vzít batoh na záda a vyrazit ven na pár dní. Najednou nám stačí minimum věcí a minimum peněz. Máme dostatek času užívat si plnými doušky nádherné východy a západy slunce, vychutnat si nádheru okolní přírody a luxusu s názvem čas.
Vyjeté koleje vyžadují výhybku
Jakmile se ale vrátíme do práce, život se vrací do starých kolejí. Návrat k osmihodinové pracovní době dává našemu životu zcela jiný rozměr. Máme méně času, a proto rychleji utrácíme peníze. Ano utrácíme, nikoliv investujeme a to je rozdíl. Pokud máme více času, své výdaje si lépe rozmyslíme a pak si je i více užijeme. Jde o drobné, náhodné a často unáhlené utrácení peněz za věci, které ve skutečnosti náš život nijak výrazně nezlepšují a ani je nepotřebujeme.
Přímá úměra s paradoxním koncem
Lepší práce, vyšší příjmy a více utrácení. Přímá úměra je na světě. Vyšší společenský status a nárok na jistou úroveň utrácení a plýtvání. Taková normální spotřebitelská mentalita a životní styl založený na neustálém a zbytečném utrácení, podněcování k nevědomému a nepotřebnému nakupování a umělé vytváření poptávky. Manipulování spotřebitele, aby chtěl produkty a zakoupil si je. Kultury miliónů lidí, kteří kupují neustále mnohem více, než ve skutečnosti potřebují, a pokouší se pomocí oněch peněz zbavit svého neustálého pocitu nespokojenosti.
Čas nemáte, čas si děláte
Ve spěchu v ukradených chvilkách volna si kupujeme věci, abychom si udělali radost, udrželi si společenský status a krok s ostatními, splnili si dětské sny, abychom ukázali ostatním světu, že jsme na tom dobře a ze spousty dalších důvodů, které mají pramálo společného se skutečnou hodnotou, potřebností a užitečností kupovaného produktu. Tak schválně. Kolik se ve vašich skříních narvaných k prasknutí, v komorách, garážích, sklepech a půdách povaluje věcí, které jste nejméně více jak rok nepoužili?
Ona osmihodinová pracovní doba a oněch čtyřicet hodin týdně je perfektním nástrojem sloužícím korporacím udržet tento typ kultury jako normální životní styl. A řekněme si to otevřeně, kolik z nás pracuje mnohem déle? Určitě víc než dost. Lidé jsou nuceni si budovat vlastní život po večerech a o víkendech, zároveň jim zbude čas i utrácet. Situace zcela přirozeně zvyšuje sklon nás všech utrácet hodně peněz za zbytečné věci, zábavu a požitky, protože je nám náš volný čas obrovsky vzácný. Chceme si jej náležitě užít.
Opravdová hodnota činností
A tak mizí ty aktivity, které nám tak moc prospívají, ale vyžadují čas. Z našeho života mizí procházky, jízda na kole, cvičení, čtení, relaxace či meditace. Za úvahu stojí i to, zda pobyt v zábavním parku či aquaparku, kde jsou tisíce lidí a hluk, jsou doopravdy relaxací. Všechny mizící činnosti mají ale mnoho až podezřele společného. Stojí minimum peněz, nebo nestojí vůbec žádné, ale vyžadují onen vzácný čas. Jenže to poslední, co se nám chce dělat, když přijdeme z práce, je fyzická námaha a cvičení. Nechce se nám po večeři, před spaním ani ráno po probuzení. A o víkendu je nám jaksi líto všechen volný čas obětovat.
Co je tedy lepší, více peněz a o hodně méně času, nebo mít více času a méně peněz? Ano, bez nich se dnes žít nedá a usnadní nám život v mnoha věcech. Kde je ale ta křehká hranice užívání si života a pouhého zaplácávání pocitu nespokojenosti zbytečnostmi? Jak úžasné je strávit celý den venku v přírodě a pak si dát s chutí polévku místo předraženého menu.
Je to jednoduché, ale není to snadné
Zdánlivě to má jednoduché řešení, pracovat méně a mít více volného času. Umíme žít více naplňujícím životem s mnohem menším příjmem, než jaký žijeme právě teď v neustálém tlaku společnosti. Těžko ale lidi naučíte, že vy pracujete jen dopoledne. Osmihodinová pracovní doba vytváří velké množství lidí toužících nakupovat. Podle výzkumů ale průměrný člověk pracující třeba v kanceláři ve skutečnosti udělá za 8 hodin méně než za 3 hodiny skutečné práce. Čím více času na něco dostanete, tím déle vám to prostě trvá.
Uměle se ale dál udržuje stav, kdy je nám onen volný čas dost vzácný, zaplatíme tedy mnohem více za pohodlí, uspokojení svých potřeb, za jakoukoli momentální úlevu, která se dá zdánlivě koupit za peníze. Dál se tedy díváme na televizi, ve které stejně nic není a sledujeme reklamy, podněcující nás k tomuto konzumnímu způsobu života. Naše skutečné ambice mimo pracovní dobu se vytrácí a jsou stále menší a menší.
Skutečné hodnoty
Životní styl nás udržuje unavené, toužící po požitcích, které jsme ochotní dost draze zaplatit za ony drobné úspory času. Jsme stále tak nějak nespokojení s naším životem a stále chceme víc, a proto tolik nakupujeme. Neustále se nám zdá, že nám něco chybí. Přichází ale špatná fyzická kondice, obezita, syndrom vyhoření, deprese, fatálně znečištěné životního prostředí, nekvalitní potraviny.
Až se zase podíváte do svých přeplněných skříní, komor, sklepů, půd a garáží, uvědomte si, že jste naletěli a s tím obrovským množstvím zbytečností nejste o nic šťastnější. Nežijte životní styl, který vám naplánovali jiní.