Názorové roztrhání aneb, co je to být normální

Možná jste na tom stejně. Občas se to ve vás rve a máte pocit, že jste pouhý pozorovatel. Koukáte na okolní dění a ničemu nerozumíte. Možná je to dobře, protože si tak získáváte odstup a třídíte myšlenky. Možná taky ne, protože máte pocit, že se vlastně za vás rozhoduje někdo jiný a že jste stále nějak mimo.

Občas se vám v hlavě dokola míhají myšlenky, které se stále opakují. Jako byste v některých situacích stále chodili dokola v kruhu. Všechno souvisí se vším. Ale proč máme mít přehled o světovém dění, pokud s tím nic neděláme, kromě toho, že si zanadáváme v hospodě či na sociálních sítích? Vpouštíme si do života stále nové děsy a strachy, i když se našeho přítomného okamžiku nijak netýkají.

Pak to přece celé ztrácí smysl. Pokud nevěříme, že s tím můžeme něco dělat a měnit svět k lepšímu, tak potom nemá žádný smysl zajímat se o to, co se ve světě děje. Zbytečně nás to zaměstnává, krade nám to myšlenky a čas. Ten čas, který můžeme využít jinak. Věnovat jej sobě a těm, kterým jej věnovat chceme.

Možná ani nechcete myslet normálně. Nechcete být normální tak, jak se to dneska všeobecně kolem bere. To, co je takzvaně normální pro dnešní společnost, se vám normální nezdá. A prostě takoví být nechcete. Nechcete být perfektní plastikem upravené bytosti, které nemají s pravým ženstvím a mužstvím nic společného. Být oblečeni podle módního diktátu, jen protože se to nosí. Nechcete být posedlí tím zapadnout do všeobecné masy, neustále posouvat výkon a cíle a honit se jen za penězi.

Nerozumíte tomu, jak si musíme stále něco dokazovat. Mít nové auto a být ještě rychleji blíž ke své smrti. Nejmodernější mobil, abychom náhodou nebyli out. Zanedbávat sami sebe a své blízké a být od nevidím do nevidím v práci, aby bylo ještě více peněz, lepší dům, dovolená a mít ještě více zbytečností, zdánlivě potřebných k životu.

Je důležité nepředstírat, že s někým či s něčím souhlasíme, jen abychom zapadli do skupiny onoho správného stylu. Všichni nejsme stejní a nemůžeme souhlasit se vším a se všemi. Život je na přizpůsobování se něčemu, co je nám cizí příliš krátký. Možná nebudete nejoblíbenější, možná vás většina okolí nebude chápat, ale budete to vy. Budete sami sebou a vnitřně spokojeni.

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru
Tvorba webových stránek: Webklient