Podle psychologů plní jejich ordinace osamělé ženy. Často jsou mladé, někdy ve zralém věku. Vždycky jsou ale atraktivní, úspěšné a bez protějšků. Vypadají jako z předních stránek časopisů. Jsou přesně takové, jaké muži sdílí na sociálních sítích. Přibývá jich, jako hub po dešti, i když zrovna moc neprší.
Doby se mění a my s nimi
Dřívější doby, kdy se v osmnácti letech dívky vdávaly a měly děti, jsou dávno pryč. Dozajista za tím stojí hlavně dostupnost antikoncepce. Máme zcela jiné možnosti. Můžeme studovat, cestovat, budovat kariéru a věnovat se sobě. Svět na nás ale klade často nesplnitelné podmínky. Mládí je pomíjivé, stejně jako krása, i když nám stránky vyhlášených časopisů tvrdí zcela něco jiného. Jakmile klepe na dveře pětatřicítka a často i čtyřicítka, začínají zběsile tikat biologické hodiny.
Touha najít hodnoty
Začít hledat partnera v době, kdy jsme až příliš zvyklí na své pohodlí a rituály, není nic snadného pro ženy ani pro muže. Najít partnera, který nám nebude lézt na nervy a alespoň trochu splní naše požadavky, není vůbec snadné. Podezření budí muž, který na prahu čtyřicítky současně stále ještě stojí na prahu své kariéry a bydlí v podnájmu, stejně jako potencionální partner se dvěma dětmi, které vidí jednou za čtrnáct dní. Příjemný společník, ale i společnice, sršící vtipem, už jen tak nestačí.
Kdo hledá, nemusí najít
Hledáme osobnost, o kterou se můžeme opřít. Oporu, která dokáže zajistit rodinu. Léty obehraný scénář je stále na scéně. Mladé a atraktivní ženy budují vztahy se staršími, zajištěnými muži. Často přijímají roli čekajících milenek, protože muž v tomto věku má většinou již manželku a děti. Často končí osamělé a plní ordinace psychologů, protože muži své rodiny neopouští. Všechny tyto ženy mají nízké sebevědomí a nevěří si. Zvyšování sebevědomí ale není jen tak.
Přemíra voleb jako blok
Tzv. overchoice neboli přemíra voleb nám škodí. Můžeme studovat, cestovat, dělat kariéru, užívat si, osamostatnit se a pak „až někdy“ mít rodinu. V důsledku růstu zahlcujících informací a alternativních voleb jsme ochromeni ve schopnosti rozhodovat se ve všech oblastech života. Neustálá nutnost vybírat a o něčem rozhodovat vede k zapojování rozumu a nevybíráme srdcem. Neumíme vnímat pocity. Umět si vybrat a nelitovat toho, co nestihnu, je to nejtěžší, s čím se ženy i muži musejí poprat.