Na aktuálně vedoucí hnutí ANO (23,8%) ztrácí v prosinci druhá ČSSD (19,7%) 4,1 procentního bodu. V listopadu přitom tato ztráta činila 2,6 procentního bodu. Pokračuje tak trend posilování hnutí ANO a naopak ztráta ČSSD, který nadále může souviset s eskalací emocí kolem uprchlické krize, kdy získávají politické body politici, kteří kladou důraz na protiuprchlická opatření a hájení národních zájmů. V tomto kontextu lze tedy říci, že premiér Bohuslav Sobotka doplácí na svůj příliš nevýrazný postoj k této problematice, a to navíc v kombinaci s prouprchlickou rétorikou ministra bez portfeje Jiřího Dientsbiera.
Viditelná radikalizace domácí populace ve vztahu k uprchlické krizi se tak nadále a stále výrazněji projevuje ve volebních preferencích zejména u nerozhodných voličů, pro něž je postoj vůdčích osobností politických stran v ČR k aktuálně největšímu celoevropskému problému nejpodstatnější při jejich rozhodování.
Konzistentní postoje dlouhodobě předkládá svým voličům KSČM, která své voliče, alespoň prozatím, nezklamala ani v případě postojů jejich hlavních představitelů ve vztahu k uprchlické krizi. Komunisté se tak i v prosinci těší přízni 13,9 procenta voličů. To je nicméně o tři desetiny bodu méně než v listopadu letošního roku.
Zjevně na rozpacích jsou však voliči TOP 09, kteří se potýkají jak s odchodem dnes již bývalého předsedy Karla Schwarzenberga a jeho nástupcem Miroslavem Kalouskem, tak s protiuprchlickou rétorikou představitelů této strany. Toto rozčarování se pak projevuje postupným poklesem volebních preferencí, které se aktuálně pohybují na úrovni 6,1 procenta, což je o čtyři desetiny procentního bodu méně než ukázalo listopadové měření volebních preferencí společnosti SANEP.
ODS naopak s aktuálním ziskem 10 procent hlasů dosáhlo poprvé od sněmovních voleb desetiprocentní hranici. Zdá se tak, že dění v TOP 09, ale i postoje ODS ve vztahu k uprchlické krizi, může občanským demokratům pomoci nabrat druhý dech a získat část svých dřívějších voličů.
Poslední stranou, která by v prosinci zasedla do poslaneckých lavic, je KDU-ČSL s aktuálním ziskem 6,4 procenta voličských hlasů.
Jiná politická strana či hnutí by aktuálně nepřekročila pětiprocentní hranici.
Do volebních preferencí se aktuálně rovněž promítá i posilování podpory prezidenta Miloše Zemana, za čímž stojí opět postoje hlavy státu k uprchlické krizi a hájení národních zájmů, s nimiž se ztotožňuje většinová část domácí populace. Je tak dnes již nepochybně jasné, že tyto faktory jsou hnacím motorem voličských emocí a do budoucna mohou přinést na domácí politické scéně zásadní změny.
Ke čtyřprocentní hranici se s aktuálním ziskem 3,8 procenta hlasů přiblížil Úsvit-NK. Nad tříprocentní hranicí se pak s aktuálním ziskem 3,4 procenta hlasů drží Piráti a se stejným ziskem i SPD Tomia Okamury. O jednu desetinu procentního bodu si oproti listopadu si polepšili Svobodní, kteří se s aktuálním ziskem 3,3 procenta hlasů rovněž udržují nad tříprocentní hranicí. Zejména Úsvit-NK a SPD rovněž profitují z uprchlické krize a jejich volební zisky se mohou nadále zvyšovat.
Výsledky šetření společnosti SANEP představují aktuální teoretický volební zisk politických stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně a dále stran a hnutí, které v šetření společnosti SANEP dosáhly nebo překročily tříprocentní hranici.
HYPOTETICKÝ VOLEBNÍ MODEL – POSLANECKÉ MANDÁTY:
Hypotetický volební model byl sestaven pomocí d’Hondtovy metody pro výpočet mandátů. Vychází z prosincového průzkumu volebních preferencí, tedy pouze z hlasů 56,4 procenta rozhodnutých voličů a také údajů posledních sněmovních voleb.
Exkluzivní internetový průzkum společnosti SANEP byl proveden ve dnech 3. – 8. prosinec 2015 na vybrané skupině 3012 dotázaných, kteří představují reprezentativní vzorek obyvatel ČR ve věku 18-70 let. Celkově se průzkumu společnosti SANEP zúčastnilo v rámci respondentního panelu 220 tisíc registrovaných uživatelů 19.815 dotázaných. Reprezentativní vzorek byl vybrán metodou kvótního výběru a odpovídá sociodemografickému rozložení obyvatel ČR dle údajů Českého statistického úřadu. Statistická chyba u uvedené skupiny obyvatel se pohybuje v rozmezí +-2,5%. Kontrola daného vzorku byla provedena triangulační datovou metodou.
Průzkum aktuálních volebních (nikoli stranických) preferencí a předpokládaný hypotetický volební model vychází pouze z hlasů 56,4 procenta respondentů, kteří představují vzorek rozhodnutých voličů. Uvedené výsledky a modely jsou platné pouze v daný okamžik sběru dat.