První data z velkého průzkumu kvality dokazují, že mají v Německu mnohem lepší zboží.
Na celé té Evropské unii mě fascinuje ta absurdita. Jak máme jako na oko stejná práva a ve skutečnosti to tak není. Už při vstupu do EU jsme nedostali stejné podmínky. Nemáme možnost stejného rozhodovávání a vlivu. Máme čtvrté nejmenší platy v EU a méně kvalitní zboží. Žijeme pod diktátem nařizovaného multikulturalismu, zákazů a příkazů, jenž jsou více totalitní než kdysi.
Stejné logo, jiná kvalita
Již za totality byla za humny tráva zelenější a pro známý Persil se jezdilo ven. Tenkrát jste na něj ale narazili jen v Tuzexu. Teď jej máme i na pultech obchodů, ale mnohem méně kvalitní.
- prací prášek Persil obsahuje v Německu o 20 % víc aktivní látky
Výrobky označené stejným logem zakoupené v Česku či na Slovensku mají zcela jinou kvalitu než v Německu nebo Rakousku. Velký srovnávací test byl proveden v pěti evropských zemích na žádost ministra zemědělství Mariana Jurečku za KDU-ČSL a tento fakt jasně prokázal. Podrobnější výsledky testu chce ministr představit a již nyní tvrdí, že jde o velmi zajímavá čísla.
Srovnávací test byl proveden v pěti evropských zemích
- 21 výrobků nakoupili kontroloři
- 5 zemí – Česká republika, Slovensko, Maďarsko, Německo a Rakousko
- stejné složení z nich měly pouze 3
- zbytek měl mírné nebo větší rozdíly
Porovnání s průzkumem v roce 2015 pro Ahold (provozovatel sítě Albert)
- kontroloři nakoupili v Česku a Německu 24 výrobků
- nakonec se otestovalo 23 výrobků
- rozdílných bylo 8 výrobků
Tak to se nám ta kvalita nějak snižuje.
Musí se ozvat i čeští spotřebitelé
Europoslanec Pavel Svoboda vidí jako velký problém to, že se český spotřebitel neozývá a neangažuje tak, jako spotřebitel západní. Země střední Evropy si ale již opakovaně stěžovaly, že potraviny v jejich zemích mají sice stejné označení, ale jiné složení než například v Německu. Jsou navíc i méně kvalitní. Občas se pořádají petice, demonstrace a podobné aktivity, jen se jimi nějak nikdo nezabývá.
Ano, on chce český spotřebitel dostupné ceny potravin. Vzhledem k našim výše zmíněným platům opravdu potraviny být nemohou za stejnou cenu jako jinde. Navíc je paradox, že i do zmíněného Německa jezdí lidé nakupovat levnější zboží a to i potraviny. Tam je ale plat o poznání jiný. A že nakonec český spotřebitel potravinu opravdu koupí? A co má tedy dělat, umřít hlady? Na druhé straně je zřejmé, že jdeme stále po levnějším salámu a pivku, k tomu ještě očekáváme nějakou tu slevičku. Moje zkušenost ale je, že u pultu třeba s uzeninami vidím 50 druhů salámů a všechny nakonec chutnají stejně hnusně. Při tom s láskou vzpomínám, jak mi v dětství voněl a chutnal i ten levný Gothaj.
Visegrádská čtyřka podává stížnosti
Skupina středoevropských států Visegrádská čtyřka si dlouhodobě stěžuje. Evropská unie ale zcela odmítla kvalitu a složení výrobků v jednotlivých členských zemích regulovat. Podle Pavla Svobody jde de facto o klamání spotřebitele, které ale prozatím není právně podchycené. Je to nepopsaná právní úprava v oblasti spotřebitelského a soutěžního práva. K tomu má stejný názor i europoslankyně Olga Sehnalová a chce téma vrátit do Evropského parlamentu.
Coca-cola test provedený odborníky Vysoké školy chemicko-technologické
- Coca-cola v Česku má jiné složení než v Německu
- rozdíly ve složení u 1/3 tzv. totožných potravin nakoupených v Česku a za západní hranicí
- ceny byly obdobné, ale v Německu za stejné peníze dostanete vyšší kvalitu
Další zjištěné rozdíly
- obsah masa v rybích prstech Iglú u české verze obsahuje 50 % masa, německá verze 64 %, obě jsou vyrobeny ve stejném německém závodě
- jahodový jogurt Activia od Danone, konzervované jahody se přibarvují v Německu červenou řepou a u nás košenilou, sice přírodním barvivem, ale spíše vyvolávajícím citlivého jedince alergickou reakci
- česká Rama méně maže, obsahuje 60 % tuku, německá má 70 %
- Pepsi slazená obyčejným, ale dražším cukrem v Německu, u nás Pepsi slazená levnějším fruktózovo-glukózovým sirupem, tedy voda, kofein, kyselina fosforečná a spousta sladidla
- Sprite v Německu opět slazen cukrem, u nás fruktózovo-glukózovým sirupem, Acelsulfamem a Aspartamem, tedy sladidly v mnoha zemích již zakázanými
- Nestea u nás obsahuje o 40 % méně čaje než v německém produktu
- instantní káva Jacobs má u nás o 1/3 více kofeinu (že by první výhoda?)
Kde nastala shoda
- kečup, tedy hmota nacpaná cukrem – kalorická bomba č. 1
- kokosová tyčinka Bounty – kalorická bomba č. 2
- tyčinka Toffifee – – kalorická bomba č. 3
Vyjádření výrobců
Rozdílné složení výrobků v různých zemích odráží rozdílné chuťové preference.
Podle mě ale německý spotřebitel nekoupí aspartam a acesulfam, preferuje klasický cukr a na Lančmítu chce mít napsáno maso nikoliv separát jako my. Hrajeme prim v popisování složení, které bohužel zřejmě nikdo nečte. Také umíme skvěle přejmenovávat, jako třeba Pomazánkové máslo či náš rum…
Škoda, že se u nás dělá vše pro zrušení chovatelství a zemědělství, zrušení malých soukromých podniků a na živnostníky se spíše hází špína, než aby se podporovali. Je to totiž jen na nás. Je třeba se na všechny vykašlat a dělat si věci sami z našich surovin. Klidně dělejme bezinkovou limonádu a udělejme z ní super české pití. České párky, tradiční chléb a naše sýry… Buďme hrdí na své produkty…
Já totiž dost kašlu na uměle chutnající zeleninu, ovoce, kuřata nebo kachny kdoví odkud… Ráda bych si koupila naši drůbež z volných výběhů, maso z dobytka pasoucího se na našich pastvinách, naše sladkovodní ryby, kvalitní pečivo od pekaře nikoliv ze zmrazeného těsta a rozpékárny, které mi plesniví do dvou dnů, zeleninu a ovoce od našich pěstitelů, nebo dobrý salám a klobásku od řezníka vyrobenou opravdu z masa, nikoliv z nějakého neznámého separátu.
Dotýká se to nějak naší české hrdosti a máme vůbec nějakou? Protože tam to totiž začíná a to u každého z nás.
Zdroj: Němci mají lepší zboží, dokazují první data z velkého průzkumu kvality
Zdroj: Rozdíly v Evropě mezi stejnými potravinami? Musí se ozvat i čeští spotřebitelé, říká Svoboda
Zdroj: Potraviny: Němci dostanou za tutéž cenu lepší, říká srovnání