Každý rodič má své dítě bezmezně rád a udělal by pro něj cokoliv. Je to pochopitelné a to zejména u matek, které na svá dítka nedají dopustit. Pokud ovšem rodič překročí pomyslnou hranici, která značí, že zde je s péčí o ratolest třeba ubrat, může se v dítěti projevit v období dospívání či samotné dospělosti úzkost či dokonce deprese, která ať chceme či ne, je známkou přílišné péče samotných rodičů. Nerealistická bublina, kterou kolem svého dítěte v útlém dětství vytvoříte se vám tak může značně vymstít.
Dítě, které začne čelit realitě, bude v koncích
Paranoidní kultura, ve které rodiče dětí a mladistvé vychovávají, se podepíše především na psychice daného jedince v případě, kdy takzvaně začne čelit realitě, která má s nafouknutou nerealistickou bublinou, ve které neexistuje zlo jen hodně málo společného. Děti, jinými slovy děti, které se s touto výchovou potýkali se tak dostanou do začarovaného kruhu problémů, ze kterých nebudou vědět kudy ven. Nedokážou se dobře vyrovnávat s životním úskalím, které jim život čas od času přichystá a co víc, nebudou schopni čelit problémům, které je budou potkávat. Úzkostná porucha u malých dětí, která vrcholí i v dospělosti, tak může danému jedinci způsobit doživotní problémy s vyrovnáváním se s problémy. Rodiče tak nevědomky pod svými ochrannými křídly dětem ubližují.
Minimum emocionální odolnosti
Přesně takto by se dalo hovořit o dětech, které utváří současná doba. Rodiče se díky okolnostem, které se ve světě dějí den, co den o své děti stále více bojí a mají potřebu, se o ně stále více starat. Díky tomu je tak na místě obava z toho, že přichází éra generace dětí, která nebude mít žádnou emocionální odolnost a výchova, která připomíná spíše vězení, se na dané psychice dříve nebo později podepíše určitým zdravotním problémem. Takovéto děti jednoduše nemají potřebu překonávat překážky, vyrovnávat se s nespravedlností, nejsou absolutně vybízeny k jakémukoliv boji, který je v životě v mnoha ohledech nutný i k přežití. Stávají se tak vlastně takovými otroky svých rodičů, kteří v nich neprobudili nic jiného, než pouhou úzkost z toho, co se stane v okamžiku, kdy se otevřou dveře do světa, který není zdaleka tak růžový, jak ho rodiče popisují.
Jak se chovat jako rodič
Pokud svému dítěti nechcete ubližovat, zkuste místo přílišné péče o něj najít jiný kompromis, který by uklidnil vás jako rodiče a zároveň vaše dítě posunul k větší samostatnosti a odolnosti. Pokud dítě nebude podnikat ve svém životě rizika, do kterých ho samozřejmě nebudete chtít hnát, projeví se v něm překážka, která tkví v tom, že se i sebemenší osobní selhání pro dítě stane katastrofou. Pokud ovšem vystavíte své dítě překážce, kterou posléze nezvládne, naučí se mnohem lépe vážit sebe i svého vlastního selhání, což je pro správný rozvoj dítěte primární.