Vejde se lidská bytost do budoucnosti?

Protože na internetu je inspirace víc než dost, vezmu si na pomoc jeden článek. Na vyprahlých pláních Nového Mexika, u místa, kde byla poprvé vyzkoušena jaderná puma, a americko-mexickou hranicí, se staví nové město. Sice je plánováno 35 000 obyvatel, ale lidé zde bydlet nebudou, jak uvádí americká stanice CNN. Projekt CITE – Center for Innovation, Testing and Evaluation, je model města budoucnosti za 1 miliardu dolarů, tedy asi za 24 miliard korun pro výzkumné účely.

Robert Brumley

Staví jej telekomunikační a technologická firma Pegasus Global Holdings, pod vedením výkonného ředitele firmy Robert Brumley. Součástí CITE jsou speciální zóny pro vývoj nového způsobu zemědělství, energetiky a vodního hospodářství s podrobným vyhodnocováním a shromažďováním dat. Auta bez řidičů na interaktivních silnicích a shora z monitorování bezpilotních letounů. V plném rozsahu budou otestovány alternativní zdroje energie, jako využití thoria.

Steve Rayner

Domy jsou navrženy, aby přežily různé katastrofy. Nikdo se tu prý nemusí starat o skutečné lidi, a proto možnosti jsou nekonečné. Odborník Steve Rayner, který se budoucností měst zabývá na Oxfordské univerzitě, je skeptik, kvůli tomu, že ve městě nebudou přítomni lidé. Právě lidé, kteří s novými technologiemi přicházejí do styku, ji velmi ovlivňují a tuto interakci nemohou vědci dopředu nikdy předjímat.

„Máme mnoho zpráv o lidech, kteří zmařili funkci energeticky úsporných zařízení v budovách tak, že se jim zachtělo čerstvého vzduchu a nechali otevřené dveře,“ uvedl Rayner jako příklad.

A já mám opět obavy

„Zachtělo čerstvého vzduchu a nechali otevřené dveře“? Ano já vím, jak funguje klimatizace, zavřené dveře a okna jsou nutnost. Ale zachtělo? Jde o nešťastnou formulaci, nebo o víc? Bude nám tedy zakázán i čerstvý vzduch? Pokud bude občan do budoucna tak nesvobodný, že si nebude moci ani otevřít okno či dveře a vyjít ven, nevnímám to jako pokrok, ale velké omezení svobody.

A ono testování přírodních katastrof je další téma. Je jich v poslední době víc než dost. Je to tím jak ovlivňujeme počasí? Jsou ty všechny hurikány a podobné katastrofy uměle řízené a plánované? Stačí si projet internet a názorů a podkladů, které tuto možnost podporují, je víc než dost. To, že něčemu nevěříte, ještě neznamená, že to tak není. Stejně tak neznamená, že to, čemu věříte, tak ve skutečnosti je. Ukazuji tím různý úhel pohledu a jen na vás je, čemu chcete věřit. A neznamená, že to, čemu chcete věřit, tak ve skutečnosti je…

Brumley a Rayner

Podle Brumleye by mohli být lidé v případně nutnosti „přidáni“, což zase Rayner považuje za nevhodné:

„Obyvatelé měst nejsou jen vzájemně zaměnitelní jedinci, kteří mohou být uvrženi do pokusného prostředí. Jsou to různé komunity s různými kulturami, očekáváními a vzorci chování.“

Kam se poděla lidská bytost

Pokud se zde bavíme o člověku, kam se vytratila láska, cit, empatie, sounáležitost, radost, tolerance, svoboda myšlení a svoboda pohybu? Je zde do budoucnosti brán člověk jako „věc“, kterou lze do projektu „přidat“ a když se to nebude hodit, tak jej zase odstraníme? A jak to „odstranění“ bude vypadat? To je dost děsivá představa. Člověk je přece lidská bytost, která má i jiné potřeby než jíst a spát. Láska bude virtuální, sex nahradíme nafukovacími panáky a roboty, čehož je už taky plný internet, ale bude to lidem stačit? Co se z nás stane, budeme-li na Zemi trpěni a vytratí se nám „lidská bytost“. Ona podstata nádhery života samotného…

Zdroj: V americké poušti roste město budoucnosti. Má otestovat nové technologie

Diskuze

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru
Tvorba webových stránek: Webklient