Soustředění se na přítomný okamžik má neodolatelné kouzlo. Na jedné straně je super mít vize, sny i cíle, a pracovat na jejich splnění. Na druhé straně vysněné výsledky mohou pak ve finále vypadat zcela jinak, nemusí nám přinášet tolik štěstí a uspokojení, jak jsme si předem vysnili. Přehnaná očekávání přináší spoustu zklamání. Možná je lepší nic neočekávat a soustředit se na to, co je teď.
Současná společnost je opravdu přehnaně situovaná na výkon. Nerealistická očekávání jsou přehnaná. Všude čteme a slyšíme, buď šťastnější, veselejší, bohatší, štíhlejší, populárnější, výkonnější, produktivnější, žádanější či obdivovanější a kdoví co ještě. Nutno podotknout, že nikdo není perfektní. Místo stráveného času s rodinou pak celé dny trávíme v práci, abychom dosáhli vyššího postu a životní úrovně. Naopak díky všudypřítomné masírce o právech děti doma nemusí dělat nic, za to dostanou všechno a vozíme je denně na předražené kroužky, které je ve finále ani nebaví a praští s nimi v momentě, jak u nich propukne puberta.
Kvůli neustálému tlaku na vizáž je spousta mladých dívek v zajetí anorexie či bulimie, před dovršením 20. let života už mají předělaný nos i lícní kosti, silikonová prsa minimálně ve velikosti číslo 4 a mnohokrát do roka jsou na liposukci. Muži kvůli svalům a bobulím zase ztrácí schopnost erekce a plodnosti. Jiní to vzdávají a podléhají kultu zženštilosti a narcismu. Pak všechno toto pozitivní šílenství touhy po dokonalosti a výkonu každého z nás ale naopak upevňuje v názoru, jak jsme nedokonalí, jaké máme nedostatky a jak neustále selháváme.
Připadáme si málo štíhlí, krásní, bohatí, úspěšní a prostě málo šťastní. Fixujeme se na nesprávné cíle. Utkvělá rádoby pozitivní všeobecná představa o tom, co je lepší a super, nám neustále připomíná to, co nám chybí, co nemáme a čím nejsme. Každá televizní reklama vás neustále přesvědčuje o tom, že nemůžete žít bez nejnovější televize, telefonu, vířivky, bazénu a dovolené. Když ale kvůli tomu, co pravděpodobně vůbec nepotřebujete, budete v práci i spát, nebudete si mít do vířivky kdy lehnout a na dovolenou kdy odjet.
Televizi je pak mnohem lepší vyhodit, internet vypnout a noviny přestat číst. Zastavit se a ptát se sebe, zda opravdu potřebujete ty zhovadilosti podsouvané odevšad. A pak vám možná dojde, že na chalupu dojedete ve Fiatu stejně dobře jak v Mercedesu, a že je vám tam mnohem lépe, než v předraženém hotelu plném turistů, kde u dveří stojí ochranka se samopalem. Být přehnaně závislý na povrchních zbytečnostech v nekonečné honbě za přeludem jakéhosi štěstí, uspokojení a dosažení dokonalosti, vede paradoxně k nespokojenosti. Je třeba se zaměřit na to, co je opravdu důležité pro vás. To, co si nic nenalhává, probíhá v přítomném okamžiku a opravdu vás dělá šťastným.