Můra+Motýlek.

… Až jednou budu stát na hranici rozhodnutí se, co chci tvý Jméno bude tehdy stát v popředí všech tužeb.

 

 

 

 

 

Růže, trny,víno, peklo,

a něco zvláštního v básni,

v noci cítím v sobě všechno,

na okolo mám to potřebný,

tak ptej se na vše , v temný uličce se o tom dobře vypráví.

 

To jak nervózně sleduješ zem,

hledáš hloubku po betonu,

hledáš v tom rybníku slova, aby jsi popsal naší další cestu.

 

A jediný Time,

kdy si připadám úplně zlomená,

když se klepou kolena,

objímám mu pevně ramena,

když se roztápím pod jeho rukama,

s pohledem, že už stačí

případ, jak ledová tříšť v dešti.

 

Uzavřená smyčka,

jak preclík na výlet,

taky nemá na výběr.

U toho si prosím tě broukej, že jsem tvůj MOTÝLEK.