Méně zdravotní péče – více zdraví

Lékaři to vůbec nemají jednoduché. Nejčastější příčinou pro zbytečné předepisování léků a dalších vyšetřovacích procedur patří strach ze soudních žalob, nejčastěji podávaných kvůli zanedbání řádné péče a pacientova přesvědčení, že poskytnutí méně léčebné péče a vyšetření, znamená horší zdravotní péči. 

Léčebné a vyšetřovací procedury jsou drahé a hodně nás to stojí. Většinou se toho moc nezjistí a kromě zbytečných léků od bolesti není ani další léčba. 

Z toho plyne poučení, že méně znamená více. A je to pouze na nás. Nikdo to za nás nevyřeší. Jen my si musíme objevit, které bolesti jsou ukryty za naší obezitou a nedostatkem pohybu. Které jsme si způsobili nezdravým jídlem, šíleným pracovním tempem a stresem a prostě a jednoduše vlastním chováním. 

Na to pak žádná pilulka neexistuje, na bolest nezaberou tlumící léky, ale zaberou tenisky, na obezitu pohyb a ono ,,nežrat“ a na stres? Patří se na to…

Zdá se vám to jednoduché a kruté? Naopak. Všichni nakonec dojdeme na poslední metu, k tomu stres nepotřebujeme, všichni to víme, ale děláme, jako by tomu tak nebylo.

Cíl je daný a na nás je, kdy a jak se tam dostaneme. Ano, něco neovlivníme. Způsob prožívání života ale mnohdy ano. 

Podle posledních studií vyšlo najevo, že méně léčebné péče, často znamená lepší postup i výsledek.  Nadužívání všech služeb naší medicíny má za následek vysokou nákladovost. Obavy z omezení výdajů na zdravotnictví, které by vedlo k redukci lékařské péče, nemusí být až tak na místě. Mnohdy by asi stačilo neplýtvat. 

Případy nadměrného užívání medicínských procedur a jejich dokladované studie se soustřeďovaly na mamografy, dále pak na výdaje za léčebnou péči, anebo také na kloubní chirurgii. Zatímco v některých případech může být samozřejmě lékařský zákrok přínosný, často přínosy převažují rizika.

Antidepresiva

Zde je to víc jak alarmující, jsou užívána ve velké a nezdravé míře. Antidepresiva mohou být účinná, pokud jsou užívána při těžké depresi. U mírné deprese ale nadělají víc škoda jak užitku. Vedlejší účinky jsou u každého léku a u antidepresiv je jich opravdu hodně.

Nepoškozujme si nejen mozky, ale i ostatní orgány, když si místo pilulky můžeme jít zaběhat, místo nadávání, že nám s úklidem nikdo nepomůže vzít paní na úklid a místo návštěvy tchyně jít na houby. 

Nemáte na úklidovou službu? Strhněte to dětem z kapesného, pokud nepomáhají ony. Anebo dejte manželovi místo řízku volské oko k obědu, když to jinak nejde. Je to mnohem lepší než, když budete mít žaludeční vředy, záda v háji a rakovinu. Takových hrdinských činů už bylo… Nebuďte další v pořadníku.

Mamograf, tomograf, rentgen a ozařování 

Víte jak je to z ozařováním a prevencí? V případě mamografických vyšetření vzniká riziko rakoviny, a to jak u mladých, tak i u starších žen. Nevíte to? Tak čtěte. Riziko úmrtí je sice u mladých žen menší, ale uspokojuje vás tato informace?

Mezi časté nepříznivé účinky mamografie patří takzvaná falešná pozitivita, kdy se pak provádí  biopsie, vzniká úzkost, také zbytečná diagnóza nebo dokonce i léčba latentní rakoviny, která by se jinak nestala maligní.

Pokud už jste něco nahmatali, je čas utíkat k lékaři. Jenže kam až tedy sahá prevence? Kde končí a začíná lidské zdraví? 

Například tomografické vyšetření, na zjištění ledvinových kamenů nebo jiné zdravotních potíží, může vyvolávat rakovinné bujení. Je známo, že intenzivní ozařování v těchto případech může samo o sobě být hlavním iniciátorem rozvinutí rakoviny.

CT a MRI 

Studie také zkoumaly používání vyšetření CT nebo MRI, počítačové tomografie nebo magnetické rezonance. Žádné důkazy, které by doložily, že vyšetření zlepšila nebo prodloužila pacientům život, se nenašly. O hospodárném využití se nedá ani polemizovat. Technologie jsou stále nejvíce používány i k preventivním screeningům, i když víme o jejich škodlivosti, čím to je? 

Odborná práce, kterou provedl Michael H. Katze, s názvem ,,Failing the Acid Test: Benefits of Proton Pump Inhibitors May Not Justify the Risks for Many Users“.

Tento autor jasně varuje, že zkoumané inhibitory, jsou ve většině nadměrně předepisovány v 53 až 69 % případů. Projevují se jejich škodlivé účinky. Nejčastějším projevem je pneumonie a řidnutí kostí.

Hon za nemocí a touha po zdraví 

Studie, která měla za úkol porovnání rozdílů v regionech v platbách za lékařskou péči, se zaměřila na pacienty hospitalizované s frakturami kyčelních kloubů, srdečními chorobami, a  rakovinou tlustého střeva. Regiony s vyššími náklady vykazovaly až o 60% více lékařských výkonů. Paradoxem ale je, že se nedosahovalo v žádném případě lepších výsledků a to znamená ani spokojenosti pacientů.

Další studie navíc odhalila, že byla vynakládána sice zvýšená péče. Preventivní péče byla ale ve skutečnosti mnohem horší. Kde je tedy smysl a efektivita? 

Jedna ze studií se zaměřila na nejvyspělejší přístrojové techniky. Ta zvyšuje mnohonásobně náklady na zdravotní péči, vyšší přínosy nejsou ale v léčbě zaznamenány.

Implantované kardiostimulátory s defibrilátorem, používané zpočátku u pacientů, kteří měli srdeční zástavu, jich bylo zbytečně nasazeno i u spousty pacientů, kteří je vůbec nepotřebovali. 

V 90% případů se pacient s implantovaným přístrojem vystavuje rizikům infekce a také případným šokům. Efektivní je ale pouze u lidí s určitým rizikem srdečního selhání, nikoliv u všech.

Pokud nastane úraz, není co řešit. Jinak si ale pleteme pojmy.
Prevence není vyšetření. Prevence je naše chování.
Žití tak, aby k některým věcem prostě nedošlo.
Když už se necháte vyšetřovat, máte mít sakramentsky jasný důvod.
Jinak je k doktorovi lepší nechodit.
Neexistuje přece zdravý pacient, ale pouze nedostatečně vyšetřený pacient.
Každý si něco životem neseme. Je ale jen na nás jak to bude těžké. 

Méně zdravotní péče