Terapie tmou

Principem pobytu v naprosté tmě, kdy jste dvacet čtyři hodin denně v naprosté tmě, po dobu jednoho a dokonce až sedmi týdnů je navození klidu bez rušivých elementů. Každý, kdo se rozhodne do tmavé místnosti vejít, může se pak rozhodnout sám, kdy pobyt ukončí. Také si může vybrat, zda bude během pobytu přijímat potravu, nebo zda pobyt ve tmě doprovodí ozdravným půstem.

Skrytá síla tmy

Jaké jsou přednosti pobytu ve tmě? Za naprosté tmy se vytváří hormon melatonin, který blahodárně působí proti nádorovému bujení. V dnešní době plné světelného smogu, kdy nám svítí do oken lampy a doma máme plno kontrolek, které svítí i v noci, může být tvorba melatoninu docela problém.

Pobyt působí ozdravně a blahodárně na náš imunitní, kardiovaskulární i endokrynní systém. Hormon melatonin dokáže také zpomalit proces stárnutí. Pobyt ve tmě není jen o regeneraci těla. Je také o sebepoznání, utřídění myšlenek a přehodnocení určitých zavedených zvyků.

Terapie tmou vychází ze staré tibetské tradice zvané Yangtik, kde vznikla. Právě v Tibetu je tato terapie vrcholem cesty ke konečnému zasvěcení.

Síla změny

Velká změna, která se od života venku naprosto liší, dokáže s našimi životy velice pohnout. V bdělém stavu každodenního života vnímáme každou vteřinu stovky vjemů, odvádějící naši pozornost od důležitých věcí a od nás samotných. V pobytu ve tmě máme možnost nahlédnout do našeho nitra.

Nastává čas zastavení, kdy se mohou tam někde uvnitř objevit myšlenky, o kterých jsme neměli ani tušení. To je také velká obava některých lidí, kteří se do tmy jít doslova bojí. Ono zůstat pouze sám se sebou v naprosté tmě, nemusí být zrovna nejpříjemnější zážitek.

Mnoho lidí, kteří již ve pobyt ve tmě absolvovali, mluví o přicházejících hlubokých prožitcích, které se jeví v podobě světla, vizí a nejrůznějších setkáních. Vždy je to velmi silný zážitek.

Spousta přepracovaných manažerů, kteří tento pobyt mají za sebou, dokázalo prospat první tři dny tak měř v kuse. Neustálý stres a tlak zvenčí, tisíce vjemů v podobě reklam, zvuků, hluku a chaosu, které na nás denně působí, nás vysávají jako pijavice. Dokud se člověk nedokáže zastavit, nedokáže to mnohdy ani vnímat. Někdy se ale zastavit ani nestihne…

Risk je zisk

Terapie tmou vám umí navrátit ztracenou energii. Umí také posílit imunitní systém. Je prevencí před stavem vyhoření a stresu.

Někdo může vidět světelné úkazy a obrazce. Někdo vidí nádherné rostliny a zvířata, bájné úkazy a postavy. Vynořují se holografické obrazce. Někdo rozpoznává stíny. Jsou lidé, co cvičí. Hodně lidí se pohrouží do meditace.

Někdy se nedaří vypnout myšlenky, co se mělo udělat a co se musí. Že se musí do školy čí práce, která vlastně člověka nebaví a neskutečně ubíjí. Prahnutí po malém domečku a kousku zoraného pole, kdy nezvoní, budík a vy vstáváte podle vnitřních biologických hodin, abyste podojili kravku a vyhnali dobytek na pastvu, může být snem i vysokého manažera.

Už po týdenní terapii tmou pocítíte velký příval energie a také radosti ze života. Někdo se rozhodne změnit svůj život, probudit tvůrčí potenciál. Zregenerované tělo a mysl odpojená od všedních starostí a každodenního podprahového stresu přináší nové vize.

Někteří lidé doslova říkají, že jim terapie zcela změnila jejich pohled na svět. Změnili způsob prožívání svého života. To by mohlo být motivací pro jiné. 

Lepší pozdě nežli později. Jen aby nebylo pozdě až příliš. Nevím, zda se chystáte na pobyt ve tmě. Já si to dovedu představit, hlavně ty první prospané dny, to bych moc ráda. Mé tělo to potřebuje jako sůl. Spíš ale dlouze přemýšlím, zda už nazrál čas na tu velkou změnu…

Kolem mě je tolik případů a lidí, kteří mi dávají jakési memento, že mám pocit, že včera bylo pozdě, protože nikdo nevíme, zda tu budeme ještě zítra. Někdy mě z toho až mrazí a děkuji s pokorou za každý den, který je mi dopřán.

A proto, máte-li sny a nedokážete se odlepit od země a udělat ten mílový krok, jděte do tmy. Buď vás to prvně sejme a pak teprve přijde energetický spurt, nebo vás to nakopne rovnou.

Nechci tím říct, že se nyní máte každou vteřinu třepat, že tu další už tu nebudete. Ale rozhodně neodkládejte nic na potom a žijte v okamžiku teď. Dávejte u toho pozor, abyste nežili na úkor jiných, ale nežijte také na úkor sebe.

Pokora ve svém správném slova smyslu znamená vědomí, že všechno je dar a je třeba si jej vážit, užít si je a radovat se z něj. V drsnější podobě je to dar zkušenosti. Pokora není ponížení, ale jakási ostražitost a vysoké vědomí toho, na jakém ostří nože balancujeme a jak se to krásné, co nyní prožíváme, může v setině sekundy rozplynout jak pára nad hrncem.

Žijte tak, aby vaše srdce bylo šťastné. Dělejte jen to, co byste chtěli, aby jiní dělali také. Vysílejte to, co chcete, aby k vám přišlo. Myšlenky jsou věci a ponurost a zloba opět přinese to samé jenže 10 x silnější. Darujte úsměv, pomoc a nadšení, i když se vám jich právě nedostává.

Nesnažte se urvat, co se dá, ale žijte v okamžiku teď. Žijte vědomě. A nezapomeňte na sny, vytvořené ve tmě. To co vám duše a srdce napoví, to co přijde z vyšší intuice, je to správné. To co přijde, přijměte, nebojujte. Neznamená to být pasivní, ale nevytvářet agresivitu. Hledejte cesty, po kterých kráčíte lehce a s nadšením. A až se jednou ohlédnete přes rameno, jaké to bylo, odcházejte radostně a s pocitem dobře prožitého bytí. Hodně štěstí v cestě životem.