Ahoj,
jak už o tom vypovídá moje jméno, jsem Stella a je mi třináct. Miluji házenou, kterou hraji téměř už tři roky. Doma mám jednu britskou kočičku jménem Tesinka a každé úterý chodím venčit pejska jménem Stafinka, rasa je to americký stafordširský teriér. Pocházím z docela velké rodiny: mám 2 babičky, 2 tety, 5 sestřenic, 4 bratrance, jednoho bratra, mámu a tátu. A to je o mě asi vše, doufám že se vám budou mé blogy líbit.
tohle je můj první příspěvek na tento blog, rozhodla jsem se sem psát, protože mám někdy uvnitř sebe něco s čím bych se potřebovala někomu svěřit, ale nevím komu.
Tento příspěvek sem dávám proto, že jsem dneska volala kamarádce, jestli u nás bude zítra spát. Jenže byla u mamky v práci a měla tam kamaráda s jeho sestrou. Dali si “mě nahlas” a chvílemi jsem slyšela i jeho. Na konci rozhovoru mobil zase dali potichu a povídal si se mnou jenom ten její kamarád. Měl hrozně příjemný hlas. Bylo to asi tak 10 vteřin ale i tak jsem měla takový hrozně divný ale zároveň příjemný pocit. V knížkách se to přirovnává nejčastěji k tomu, že máte v břiše hejno motýlů. I teď, když na tu chvíli vzpomínám, mám ten pocit. Víte co by to mohlo znamenat?? Měli jste už někdy tento pocit?? Budu určitě moc ráda za vaše komentáře.
Stelli
nejsem holka, ale také jsem se zamiloval po telefonu 🙂