Kterak jsme korán pálili… a pak na policii skončili…

Dnes Vám, milí přátelé, nemilí nepřátelé, či jiná individua, přinesu reportáž z akce, na které jsme pálili korán.

Jak mnozí z Vás zaznamenali, tahle akce se rozjela spontánně na více místech republiky. Byla uspořádaná na podporu sličné slovenské svlečny, která hrozným způsobem ohrozila bezpečnost celého slovenského státu tím, že pochcala a zapálila  svatou knihu náboženství míru.
Slovo dalo slovo a v pondělí v pět jsme se sešli ve Zlíně u Shellky. Odtud jsme šli na veřejné místo, kde je dokonce ohniště, tudíž sme neporušili vůbec nic. Bylo nás kolem deseti lidí, což je na tak rychle svolanou akci docela dost. Byla tam aj tývý prima (prý sme byli aj v hlavních zprávách čas 5:28) a zlínský deník, což mě překvapilo, ale nevadilo. Za své názory se nikdo nesmí stydět, nebo dokonce se bát říct je veřejně.

Samotné pálení proběhlo naprosto v klidu. Sice to svinstvo ze začátku nechtělo hořet, ale tekutý podpalovač byl dostatečně přesvědčivým argumentem. V té zimě jsem dokonce uznal, že přece jen k něčemu dobrému ta kniha posloužit může – chvilku zahřála.

Korán pomalu dohoříval, už byla skoro tma a novináři odcházeli. Najednou vidím, jak rozsvícená kamera běží zpátky a před ní 2 členná hlídka PČR. Všem přítomným krom novinářů sebrali občanky a tázali se co se tam děje. Ohýnek dohoříval a jeden z policajtů do něj statečně strčil ruku a vyhrábnul z něj pár ohořelých cucků. Ptal se “co to je”. Nejdřív jsme jen tak pro srandu mlžili, že starej papír a tak, kolega mu řekl, že je to hlavně náš majetek. Policajt, držíc kus našeho koránu v ruce odpověděl, že nám ho nikdo nebere. Kolegovu hlášku “no já vidím, že nám ho právě berete” nechal bez povšímnutí. Ani rána obuškem nepřišla, ani slzák, nic. No a tehdy začala celá ta velká komedie. Na začátek musím zdůraznit, že chování všech zúčastněných policajtů bylo nadmíru korektní a profesionální.

Moje domněnka, že si vemou občanky a udělají nějaký zápis o tom, že se nic nestalo byla úplně mylná. Uniformovaní policajti furt někam volali a někdo pořád volal jim. Museli jsme asi hodinu čekat na příjezd kriminálky! Ano, čtete dobře – spálení knihy dnes ve 21. století řeší kriminálka. Korán dávno dohořel, tak nám byla docela zima a tma, ale taky veselo.

Pak dojeli borci kriminalističtí a též se nás tázali, co že jsme tam páchali. No tak jsme jim už popravdě a na rovinu řekli, že jsme tam pálil korán a že jsme nijak nepodněcovali nenávist, jen jsme vyjádřili podporu oné sličné svlečně. Opět probíhalo velké telefonování. Ne že by se v tom chtěli ti kluci tak hrozně rýpat. Podle mě vyloženě museli, páč to byl nejspíš befel shora. Člověk by čekal, že to bude konec, ale néé! Opět jsme čekali, až přijedou další chlapi z kriminálky. Nějak z okresu či co – asi ten zločin co jsme spáchali byl tak závažný, že 4 policajti na místě byli na jeho vyšetření málo. To čumíte, co? No já taky čuměl… a docela sem se celé té stupidní situaci smál. A ještě víc jsem se smál, když jsem zjistil, že kromě těch dalších dvou týpků přijede i policejní technik ohledat “místo činu”. Přijel takovou dodávečkou, s výbavou alá Gil Grysom z kriminálky Las Veganas. Jako co tam najde ty vole…? Zjistí, že ty ohořelý stránky jsou fakt korán? Šak jsme jim to sami potvrdili. Nebo chtěl zjistit zda korán nebyl pochcán? Nevím, nechápu, čumím, směju se.

No a pak jsme se odebrali ku výslechu na kriminální služebnu ve Zlíně, kde jsme podávali nějaké vysvětlení či co k projednávání Trestného činu nebo přestupku a jeho pachatele ve věci Nepimach a spol. prověření oznámení pálení koránu…. či tak jaksi… Tak jsme strávili asi další 2 zajímavé hodiny na kriminální služebně kde se mimo jiné čekalo, co řekne státní zástupce (noo, aj teho zástupca chudáka museli vyrušit někde od rozjezené večeře… divím se, že nám nenapařil dvacet dní arest a padesát ran holí navíc). Státní zástupce měl asi dobrou náladu, tak nařídil vyslechnout a pustit. Bylo mi hrozně líto, že si mě tam nenechali aspoň bych mohl jednou vyprávět super historku vnoučatům, jakej sem byl disident…

Výslech to byl panečku důkladný, když mě potřetí zmlátili a chystali se kolegu znásilnit dvěma obušky naráz (měli podezření, že tím jedním se mu to líbilo), tak jsem to nevydržel a přiznal jsem se, že jsem odporný xenofob a požádal o okamžitou popravu. – pochopitelně “malinko” kecám. Policajti k nám byli i při výslechu velmi korektní a profesionální (já vím, že sem to už jednou psal, ale opakování je matka moudrosti) – víc k tomu neprozradím. Nechci aby měli ještě problémy z toho, že na nás neprovedli výše popsané vyšetřovací metody.

Takže – sečteno podtrženo, až vás někdy nějaký hůře integrovaný občan, či odlišnou kulturu vyznávající neobčan přepadne, znásilní, ošmatlá kačicu, či vám provede něco jiného podobně nemilého – nedivte se, že pro policii bude nadmíru těžké takový čin vyšetřit. Zrovna možná vyšetřují, proč Váš soused spálil Zahrádkářův rok, zda to není podněcování nenávisti vůči skupině obyvatel.
Co říct závěrem? Byl bych rád, abyste se zamysleli a uvědomili si, že jest cosi zhnilého ve státě Českém, když tu tolik policajtů musí vyšetřovat, proč někdo podpálil svůj majetek na místě k tomu určeném.
Děkuji za pozornost.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *