Původně to měla být jen krátká procházka, ale když jsem se už chtěla otočit a vrátit domů tou samou cestou, napadlo mě vydat se úzkou, téměř zarostlou pěšinou sestupující podél kolejí až pod viadukt, pod nímž divočí mladá Sázava. Na konci zahradnictví se pěšina stáčela doleva kolem skupinky stromů, které jako čestná stráž […]
Dekadence a pád Historie se opakuje. Pořád je to stejné. V jednom okamžiku vždy nastává dekadence, úpadek a pád. Myslím, že jsme mezi druhou a třetí fází. Je to na spadnutí a pak už to jde velice rychle. Popřeli jsme sami sebe. Úplně jsme si přestali vážit všech podstatných věcí. Místo hodnoty jako
Peníze nejsou všechno Dobře to vím. Několikrát v životě jsem se o tom přesvědčila. Život má největší cenu a jsou chvíle, kdy jsou vám k ničemu všechny peníze světa. Nikdy jsem jich moc ale neměla, možná to nemůžu tak objektivně posoudit. Každopádně, někdy si zdraví ani život nekoupíte. A zažila jsem chvíle, kdy by mi peníze opravdu
Chemtrails Chemtrails. Mluví se o tom dlouho, tak jako o spoustě jiných věcí. Máme však tolik informací, které se na nás valí ze všech stran, že žádná negativa nechceme slyšet. Chceme žít alespoň trochu v klidu a pohodě. Je to pochopitelné, život ubíhá. A tak se obelháváme.
Příliš dlouho, rychle a zběsile Někdy mám pocit, že již žiji příliš dlouho. Život kolem mě utíká rychle a zběsile, já na něj mávám z rychlíku a stejně ho nemůžu dohonit. S ohlédnutím na všechny životní události, které mě v životě potkaly, vystačilo by to na bestseller o 20. dílech a ještě by se mi to tam nevešlo.
Přiznání chyby, neznamená slabost Pleteme si pojmy. Přiznání chyby neznamená slabost. Je to známka velikosti, zdravého charakteru a sebevědomí, známka lidskosti a obdivuhodný počin. Fantastická vlastnost, téměř na vymření. Pokud ji máte, střežte si ji jako oko v hlavě. Pokud jste na vysokém postu a tuhle ctnost jste neztratili, bylo by mi ctí vás poznat. Dovedeme-li
Posunutí začátku školního vyučování mi až tak nejde na rozum. Mám pocit, že nemyslíme komplexně a nevnímáme souvislosti. A taky hodně ustupujeme. Už je tady zase zaměření na lepší ,,výkon“. Děti ze základky mají chodit do školy na 9 hod, středoškoláci na 10 hod a vysokoškoláci na 11 hod.
Přečetl jsem si včera v novinách: “Zemanův bezzubý tlak na Nory. Jde však jen o šarádu pro lidi, jako když Kim Čong-un hrozí prstíčkem USA. Myslí si snad, poté, co nazval Nory únosci dětí, že s ním budou jednat o nějaké smlouvě?”
Myslím, že vím, co nám chybí, národní hrdost. A měli bychom ji mít. Na tom se dá totiž stavět. Musíme si ji vybudovat, naučit se to. Místo francouzských vlajek na FB stránky si znovu dávat ty české do oken. Máme být na co hrdí. Máme dobrá
Nějak se nám ten život scvrknul. Stal se z něj boj o přežití. Nejčastější slova co nyní slyším, jsou: Nestíhám… Spěchám… Jsem v hrozným presu… Nejsem schopná se vidět ani s kamarádkami z ulice. Bydlíme od sebe dva bloky, ale vidíme se snad 2x do roka. Bojujeme a přežíváme. Ráno bojujeme s chutí nevstat, zamáčknout budík a upadnout ještě
Historie české státnosti– stručný exkurz do historie české státnosti & současné pilíře české státnosti –Stručný exkurz do historie české státnosti
„On je to v podstatě únos dětí, druh gangsterismu,“ komentoval prezident Zeman počínání norského Barnevernetu v pořadu z Lán. Únos dětí označil za nejodpornější gangsterský čin; chová se prý k dětem jako nacistický Hitlerjugend…